Koncert 15.11.2009

15. listopadu 2009 v 18:19 |  KONCERTY
Dne 15. listopadu 2009 se koná koncert spojených pěveckých sborů Stojmír a Bendl v sokolovně v Dolním Bousově od 16 hodin.

Všichni jste srdečně zváni.
Přidat komentář
 

Fotky z koncertu v Zelenecké lhotě_Vánoce 2008

27. února 2009 v 16:03 |  FOTOGALERIE
Na následujícím odkazu můžete najít fotky, z Vánočního koncertu ze dne 21.12.2008.

Počet komentářů: 5

Jaroslav Ježek na Humprechtu, článek z PSPU č.79

12. prosince 2008 v 10:29 |  NAPSALI O NÁS

"Myslím, že se najde jen málo lidí, kteří by neznali alespoň jméno skladatele Jaroslava Ježka, když už jsou hudebními nevzdělanci a neznají žádnou jeho skladbu, žádnou z jeho populárních písní. Jsem si však jist, že i většina znalců jeho díla ví málo o vztahu nevidomého skladatele ke kraji, který je právem nazýván Český ráj. Tento vztah nám poodhalila moderátorka sborového koncertu, který pořádal Spolek Stojmír a Bendl z Dolního Bousova a Sobotky k Svátku hudby v pátek 22. června 2007 v komorním prostředí na zámku Humprecht u Sobotky. Zcela zaplněný sál byl jasným důkazem toho, že popularita tohoto tradičního koncertu a popularita sborových těles Stojmír a Bendl v posledních letech vzrůstá a šíří se i pospolitostí se smíšeným sborem Dobrovan z Dobrovice do průmysl-lového okolí Mladé Boleslavi.
Měli jsme již od roku 2001 možnost sledovat život a zpěv tohoto dvojsboru na téměř všech dosud realizovaných ročnících festivalu Foerstrovy Osenice, který se v tomto kraji odehrával již posedmé. Sledovat jejich sbormistra Pavla Hučíka, sledovat zpěv jejich smíšeného sboru, sledovat jejich organizační schopnosti při organizování svých vlastních koncertů a vystoupení a koncertů jiných sborů v Bousově či Sobotce. Když se jim podařilo po náhlém odchodu Pavla Hučíka získat mladého sbormistra, ředitele školy z nedaleké Veliše, hudebně erudovaného praktika se znalostí hry na klávesové nástroje, ale i znalostí moderních technologií záznamu a reprodukce hudby, Mgr. Jana Jiterského, viděli jsme, že tento významný regionální sbor bude i nadále žít. Jen zdravé vědomí umělecké odpovědnosti sbormistra bylo příčinou toho, že letošní Foerstrovy Osenice se sice konaly bez aktivní účasti sboru Stojmír a Bendl, ale ten se významnou měrou podílel na organizování krásného soboteckého festivalového koncertu. I díky jim byl tento koncert vnímán publikem i účinkujícími jako jeden z nejúspěšnějších festivalových koncertů.
Stojmír a Bendl má již svůj osobitý repertoár, většinu sborů jsme již v jejich podání slyšeli. Letošní jejich podání je však v mnohém odlišné. Nový sbormistr klade velký důraz na intonační čistotu ve všech hlasech. Zejména soprány získaly posily ve dvou mladých zpěvačkách a tak jsou nyní se sólistkou paní Monikou Boňkovou a ostatními zpěvačkami nejsilnějším hlasem. Nové tváře se objevily i v mužských hlasech, škoda, že to nejsou hlasy opravdu basové. Sbor dokáže interpretovat i složité rytmy moderních skladeb. Opět je tato dovednost zásluhou sbormistra, který má pro přesné rytmické členění skladeb přirozené nadání. Ze zpěvu sboru je patrné, že sbormistr vyžaduje důsledně i dynamické rozlišení jednotlivých částí i frází skladeb. Interpretace se tak nestává živelnou a dílem náhody, ale má svůj řád. Každá skladba tak získá pro posluchače zajímavost a nestane se nudnou. Všechny tyto finesy ukázal sbor ve svém vystoupení.
Mluvené slovo koncert může dotvořit, může ho i deklasovat. Paní Maruška Buchtíková svým moderováním vystoupení sboru povýšila na koncert. Poetickým úvodem k prvnímu sboru Semtínské lípě a krátkými vstupy mezi jednotlivými sbory navodila rychle se měnící nálady a neopomněla ani významné momenty, které daly koncertu i další rozměr. Zaujala nás posluchače zejména historií vzájemných vztahů skladatele Jaroslava Ježka a jeho staršího přítele, varhaníka Josefa Škody, který pocházel ze zámožné a pohostinné řeznické rodiny Škodových v Domousnici, kde pobýval i Ježek. Josef Škoda po vleklé oční chorobě ve dvanácti letech oslepl a stal se chovancem a žákem Klárova slepeckého ústavu a zde sdílel stejný osud, jako Jaroslav Ježek. Škoda se stal od roku 1924 varhaníkem kostela ve Veliši a zde potkali i třetího přítele Jana Knoba, který oba dva umělce na čas přilákal do svého působiště v Turnově. Touto málo známou epizodou uvedla moderátorka finální skladbu vystoupení sboru Stojmír a Bendl, kterou byla známá Ježkova píseň Svítá. Sborová úprava nebyla pro zpěváky jistě obtížnou, ale oříškem bylo zcela jistě zpívání podle reprodukovaného hudebního základu. Z vlastní zkušenosti vím, že na tuto interpretaci si troufnou jen profesionální sbory se štábem zvukařů. Zde ji úspěšně realizoval sám sbormistr se svým sborem.
Věřím, že v této nové etapě sboru, v éře sbormistra Jiterského dojde i k příchodu mladých zpěváků a k přehodnocení vztahu sboru k Unii českých pěveckých sborů, která může být v mnohém takovému sboru nápomocna. Dochází tedy i zde k naplňování myšlenky festivalu Foerstrovy Osenice. "


autoři: Lya Štěchová a František Zumr

zdroj: Štěchová, Lya Zumr, František. Jaroslav Ježek na Humprechtu.[doc] Zpravodaj PSPU, 2007, č. 79 červenec-srpen.
Přidat komentář

ZIMNÍ KONCERTY 2008

6. prosince 2008 v 19:08 |  KONCERTY
Přehled vánočních koncertů spojených pěveckých sborů Stojmír a Bendl:


19.12.2008 (pátek) - 17 h - kostel na Veliši

20.12. (sobota) - 15 h - domov důchodců v Luštěnicích ¨

21.12. (neděle) - 16 h - kaple v Zelenecké Lhotě

24.12. (středa) - 24 h - půlnoční mše v Sobotce v chrámu sv. Máří Magdalény

26.12. (pátek) - 16 h - kostel v Dolním Bousově

3.1.2009 (sobota) - 14 h - dřevěný kostelík v Kozojedech

4.1. (neděle) - 15 h - kostel v Libáni.
Přidat komentář

Den hudby společně se sborem Melodie 21.6.2008

14. října 2008 v 13:57 |  FOTOGALERIE
Stojmír-Bendl se sborem Melodie













Den Hudby 21.6.2008
















































Den Hudby 21.6.2008_
Přidat komentář

koncert v Libochovicích

14. října 2008 v 13:54 |  KONCERTY
Dne 28.10 2008 (úterý) od 18 hodin bude

Stojmír a Bendl vystupovat v Libochovicích,

kam přijede na pozvání Libochovického smíšeného pěveckého sboru Melodie.

Všichni příznivci sborového zpěvu budou vítáni.
Přidat komentář

Pozvánka na 2.Domousnické vinobraní

15. září 2008 v 20:53 |  KONCERTY
Majitelé zámku a vinařství
Jitka a Jiří Munzarovi
Vás srdečně zvou na

2. Domousnické vinobraní,

v sobotu 20.září 2008 od 14 hodin.
Program zahájí pěvecký sbor
Stojmír-Bendl
K poslechu i k tanci Vám zahraje p. Luboš Bohatý.
Občerstvení s burčákem, vínem a grilovanými pochoutkami.
Vstupné 30 Kč.
Domousnice zámek
Přidat komentář

ZAHÁJENÍ SEZÓNY 2008/2009

1. července 2008 v 11:41 |  PRO ČLENY
1. ZAHAJOVACÍ SCHŮZKA NOVÉ SEZÓNY SE KONÁ V SOBOTU 30.8.2008 V ZÁHUBECH U SBORMISTRA NA DVOŘE V 17 HODIN.
S SEBOU: PŘÍBOR, NOTY(KDO NEUMÍ ZPAMĚTI)
Přidat komentář

fotografie sbormistra

18. června 2008 v 14:00 |  FOTOGALERIE
sbormistr Mgr. Jan Jiterský, školní přezdívka "Bodlák"

Jan Jiterský
Aprobace: 1. stupeň ZŠ, specializace Hv
(Diplomová práce: Instrumentální úpravy písňového materiálu pro
1. Stupeň ZŠ a jejich využití v hudební praxi učitelů)
Pedagogická praxe: 7. rok na ZŠ (na ZŠ Bodláka a Pampelišky 4. rok)
Další vzdělání: Konzervatoř J.Ježka Praha - obor Populární zpěv, zaměření na muzikál



Akreditace - Instruktor lyžování
Kurz - Učitel v náročných životních situacích
Kurz - Náprava řeči
Kurz - Strategie vyšetřování šikany
Školení - Správce počítačové sítě
Školení - Správce serveru velké sítě
Kurz potápění
Specializační kurz v metodě EEG Biofeedback (Asociace pro
aplikovanou psychofyziologii a biofeedback ČR)
Absolvent cyklu školení euromanažerů (Fondy EU v letech 07-13)
Instruktor školního lyžování
Přidat komentář

troška teorie - Sbor, vokalisté, dirigent

18. června 2008 v 12:47 |  PRO ČLENY

Pěvecký sbor

Pěvecký sbor je hudební těleso, tvořené výhradně vokalisty. Jeho vedoucím je sbormistr, méně často označovaný jako sborový dirigent.
Pěvecký sbor je hudební těleso, tvořené výhradně vokalisty. Jeho vedoucím je sbormistr, méně často označovaný jako sborový dirigent.

Rozdělení sborů

Pěvecké sbory lze dělit podle různých kritérií. Nejčastější dělení sbory rozděluje na mužské, ženské a smíšené nebo na sbory dětské a sbory dospělých. Dalším kritériem může být např. účel, pro něž byl sbor založen. Tak máme např. chrámové sbory - tzv. schóly (založené za účelem realizace liturgického zpěvu) nebo sbory školní (dále pak dělené podle typu škol).

Významné české pěvecké sbory

Tradice pěveckých sborů na českém území je dlouhá a bohatá. Pěvecké spolky byly zakládány od poloviny 18. století, mezi nejstarší dosud fungující patří Zpěvácký spolek Hlahol v Praze nebo kroměřížský Moravan. Sborem s nejdelší nepřetržitou činností je Učitelský smíšený pěvecký sbor Tyl, založený roku 1846 v Kutné Hoře. Mezi české významné sbory patří také Kühnův smíšený sbor nebo Pražský filharmonický sbor či Český filharmonický sbor.
O organizované české sborové hnutí se stará mimo jiné Unie českých pěveckých sborů, nástupnická organizace dřívějších sborových asociací (Pěvecká obec československá, Jednota zpěváckých spolků českoslovanských ad.).
Z dětských pěveckých sborů jsou světově proslulé zejména Bambini di Praga a Boni pueri.

Zpěvák

Zpěvák či pěvec je hudebník, který vytváří hudbu pouze pomocí svého hlasu. Obvykle se pod pojmem zpěvák rozumí to, že hudebník interpretuje melodii. Trochu širší význam má vokalista. Ten může interpretovat i nemelodické zvuky, včetně mluveného slova nebo rapu.
Podle pohlaví a položení hlasu se zpěváci dělí na:
  • ženské hlasy
    • soprán, nejvyšší ženský hlas
    • mezzosoprán, střední ženský hlas
    • alt, nejnižší ženský hlas
  • mužské hlasy:
    • tenor, nejvyšší mužský hlas
    • baryton, střední mužský hlas
    • bas, nejnižší mužský hlas

Soprán

Tónový rozsah sopránu
Tónový rozsah sopránu
Soprán (z ital. sopra - nahoře), ve středověku a renesanci označován také jako diskant, je nejvyšší ze všech lidských hlasů. Nejčastěji je zpíván ženami nebo dětmi, v dřívějších dobách také kastráty. Mužský hlas může zpívat soprán pouze falzetem.
Rozsah sopránu je přibližně malé a - c³, v některých áriích se objevují i tóny vyšší, např. v Mozartově opeře Kouzelná flétna zpívá Královna noci v árii Der Hölle Rache kocht in meinem Herzen až tón f3.
V průběhu 19. století se ustálilo několik typů sopránů:
  • lyrický soprán (např. Čarostřelec: Agáta) - sladký, půvabný hlas podobný subretnímu sopránu, ale více procítěný
  • dramatický soprán (Tristan a Isolda: Isolda) - plný a emotivní hlas
  • koloraturní soprán (Kouzelná flétna: Královna noci) - lehký hlas, velice pohyblivý zvláště ve vysokých polohách
  • subretní soprán (Čarostřelec: Anička) - sladký, lehký hlas, používá se zejména v komediích nebo operetách

Mezzosoprán

Tónový rozsah mezzosopránu Tónový rozsah mezzosopránu
Mezzosoprán (z ita. mezzosoprano; mezzo - půl, sopra - nahoře) je hlasový obor ležící mezi sopránem a altem. Nejčastěji je zpíván ženami a dětmi, v dřívějších dobách i kastráty. Oproti sopránu má temnější barvu tónu a níže položený tónový rozsah.
Rozšířené jsou tzv. kalhotové role, ve kterých mezzosopranistky zpívají role mladých mužů (např. Cherubino v Mozartově Figarově svatbě).
Snad nejznámější mezzosopránovou rolí je Carmen ve stejnojmenné Bizetově opeře.

Alt

Tónový rozsah altu Tónový rozsah altu
Alt (z lat. altus - vysoký) je nejnižší ženský nebo dětský hlasový obor. Název "altus" pochází ze středověku, kdy byl tento hlas nejvyšším v mužském sboru (u mužů je nutné tyto výšky zpívat falzetem).
V operách se alt nevyužívá tak často jako soprán nebo mezzosoprán, protože má méně výraznou, temnější barvu tónu. U altu jsou rozšířené tzv. kalhotové role, kdy altistky zpívají role mladých mužů. Velmi nízký alt se pak nazývá kontraalt.

Tenor

Tónový rozsah tenoru Tónový rozsah tenoru
Tenor (z lat. tenere - držet) je vysoký mužský hlas. Jeho označení pochází ze středověkých sborů, kdy tenoristé zpívali ("drželi") cantus firmus - hlavní melodickou linii. Tónový rozsah tenoru je malé c - a¹, zazpívat tón c² již vyžaduje velké úsilí a um.
Na základě barvy tónu, rozdílů v tónovém rozsahu a dalších charakteristik se rozlišuje několik druhů tenoru:
  • tenor buffo (např. Únos ze Serailu: Pedrillo) - obratný a pohyblivý hlas, používá se zejména pro komické role
  • lyrický tenor (Kouzelná flétna: Tamino) - lehký, jemný, lyrický hlas
  • hrdinný tenor (Tristan a Isolda: Tristan) - těžký a heroický hlas s výraznými nižšími tóny, podobný barytonu

Baryton

Tónový rozsah barytonu Tónový rozsah barytonu
Baryton (z řec. βαρυτονος - hluboko znějící) je střední mužský hlas mezi tenorem a basem.
Podle barvy tónu a dalších charakteristik se rozlišuje několik druhů barytonu:
  • lyrický baryton (např. Lazebník sevillský: Figaro) - lehký a pohyblivý hlas
  • hrdinný baryton (Aida: Amonasro) - těžký, mocný hlas s výraznými hlubokými tóny
  • charakterní baryton (Fidelio: Pizzaro)

Bas

Tónový rozsah basu Tónový rozsah basu
Bas (z lat. bassus - nízký) je nejnižší mužský hlas. Tónový rozsah basu jsou přibližně dvě oktávy, od velkého e do e¹. Někteří basisté dokážou zazpívat i nižší tóny, speciální technikou lze zazpívat i tóny o oktávu nižší než velké e (čili kontra e; této techniky využívají zejména ruské sbory) takovému basu se pak říká profondní bas.
Podle barvy tónu a dalších charakteristik se rozlišuje několik druhů basu:
  • charakterní bas (např. Così fan tutte: Alfonso)
  • seriózní bas (Kouzelná flétna: Sarastro)
  • bas buffo (Únos ze Serailu: Osmin) - obratný hlas, používá se pro komické role

Dirigent

Dirigent (z latiny 1. příčestí (dirigens) slovesa dirigere = dirigovat, řídit) je hudební umělec, který vede orchestr a zpěváky při nastudování a interpretaci hudebních nebo hudebně-dramatických děl.
Pokud je velký hudební orchestr, je důležité, aby všichni muzikanti hráli přesně zároveň. Hráči potřebují nutně vědět, kdy mají začít, jak rychle budou hrát, jak hlasitě smí hrát a jakým způsobem je třeba hrát. Pokud hrají dohromady dva, tři nebo čtyři lidé, mohou se mezi sebou vzájemně domluvit. V orchestru je ale příliš mnoho lidí a tak potřebuje vedení.
V 17. století byly orchestry velmi malé a tak nepotřebovaly dirigenta. Ale jak počet členů orchestru rostl, začal být víc a víc nezbytný někdo v jeho vedení. Francouzský skladatel Lully (1632-1687) používal na udávání taktu bouchání velkou holí (podobnou vycházkové holi) do podlahy v době hudební hry.
Přidat komentář

Kam dál